Tyto příspěvky vyjadřují názory občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.
Redakce za obsah těchto příspěvků nepřebírá žádnou odpovědnost.
I jedna kapka dělá oceán
vloženo: 19.12.2011 komentářů: 0
Na severu Čech jsme prohráli !
Po dohodě s vedením klubu vám budeme nabízet nevšední pohled do zákulisí života hráčů a to z pohledu fanouška. Doufáme, že se vám příspěvky budou líbit a zároveň budete chtít ochutnat atmosféru basketbalového sportu. Ne vždy to však bude o výhrách, protože ikdyž to nikdo nemá v plánu, můžou přijít i prohry.
Věříme, že tato první kapka vytvoří oceán nadšení v srdcích „ostravských“ fanoušků.
Rozhodnout se, zda jet do slovenských Levic, či ne, je stejně snadné, jako rozhodnout se, zda jí t na basket do Tatranu, či ne. Důvodem jsou domácí fanoušci, kteří dokážou vytvořit pro svůj tým atmosféru, kterou jim může závidět každý basketbalový nadšenec. Samozřejmě jsem sledoval i předchozí domácí utkání Astrumu na tvcom.cz, ale internet a realita budou asi o něčem jiném. A k tomu je nutno podpořit i vlastní hráče a pomoci jim k vítězství.
Společně s hráči a realizačním týmem usedáme na palubu autobusu a v 10:30 hodin opouštíme Ostravu. Vyrážíme směr Žilina, Martin a Levice, kde nás čeká od 18:00 hodin loňský vítěz slovenské basketbalové ligy Astrum Levice. Pomalu ubíhající cesta je přerušena polední pauzou na oběd v Žilině a dalšími nutnými přestávkami pro bezpečný přesun na jih Slovenska. Cestu si každý krátí po svém, ale převládá čtení denního tisku, poslech hudby a stálé diskuse o basketu.
V 16 hodin parkujeme před halou, hráči a další důležití členové týmu odcházejí k předzápasové přípravě, jen my ostatní zjišťujeme, že vstup do haly je otevřen až od 17 hodin. Co s načatým podvečerem? Návštěva vedle stojícího Tesca to vyřeší. Pohled do sázkové kanceláře v Tescu na kurzy utkání Levice-Ostrava (vítězství domácích 1,80 – vítězství hostů 1,80) dává tušit, že i remíza je možná. Konečně se v 17:00 hodin otevírá hala, uvnitř krásná – žltozelená (tento výraz uslyšíme ještě mnohokrát během večera). Zjišťuji, že paličky k bubnu jsem si zapomněl v Ostravě a nad návrhem ostatních, ať si uříznu větev, mávám rukou. Stejně by mě nebylo slyšet (37 minut hracího času jsem měl pravdu). Do začátku utkání zbývá méně než hodina, domácí diváci se pomalu trousí na svá místa. Přímá úměra – čím víc diváků v hale přibývá, tím víc žltozelených oděvů přibývá. Domácí spíkr představuje hostující tým, poté domácí hráče, a takovéto přivítání bych přál každému domácímu hráči ve své hale, ohlušující tleskání a pokřik ve Vás probudí ještě skrytý adrenalin. Tři minuty před zahájením zaznívá hymna domácího týmu, kde všechny hlasivky vzývají k vítězství žltozelených a ubezpečují, že oni jsou tady doma. Průběh utkání nechci popisovat, o tom je jiný článek nebo možnost shlédnout toto utkání na tvcom.cz.
Od začátku utkání domácí fanoušci neustále ženou svůj tým dopředu, hala burácí po každém vstřeleném koši, po každém dobrém zákroku svého hráče, bučí na hostující tým a v hledišti není slyšet vlastního slova. Bouřlivá kulisa neutichá ani při time-outech a chorály zní po celou první čtvrtinu. Sice prohráváme, ale zatím není nic ztraceno, což se projeví ve druhé čtvrtině. Konečně jsem se i já otřepal z náporu domácích fandů a výkřik „OSTRAVA DOTOHO“ se ve ztichlých chvílích ozývá halou.
Poločasová přestávka přichází vhod, hlasivky si odpočinou a sluchu je dopřáno klidu. Na řadu se dostává i diskuse s okolosedícími domácími fanoušky o jejich vztahu ke svému týmu a diskutujeme i o vyhlídkách do druhého poločasu. Rychlý nástup domácích otáčí skóre a hala bouří. Čekám, že se musí každou chvíli zbořit. Spíkr vymýšlí stále nové a nové hlášky a fandové mu přitom sekundují. Vedení domácího týmu po třiceti minutách o dva body, dává žltozeleným v hledišti křídla a oslavný zpěv nebere konce. To ještě fanoušci netuší, co je čeká v závěrečné čtvrtině (připomíná mi to loňské utkání v Pardubicích). Už i já vyskakuji jako čertík při každé úspěšné střele našich hráčů, tleskám a pokřikuji, a přispívám svou troškou do mlýna k našemu vítězství.
Sportovně se projevují i domácí fandové a přes porážku děkují svému týmu zpěvem a skandovaným potleskem. Při odchodu nám gratulují k vítězství a nevypadají, že by se měl zbořit svět, ale ujišťují nás, že příště určitě vyhrají oni.
Zpáteční cesta noční krajinou je sice dlouhá, ale příjemná vzhledem k prožitým zážitkům. Domluvme se a vydejme se příště ve větším počtu kamkoliv po republice za svými hráči. Příležitost budeme mít již 28. prosince, abychom podpořili náš tým v Kolíně. Vítězství bude určitě zapotřebí.
Pozn. Příští článěk bude na téma: „jak jsme slavně zvítězili v Kolíně“. Kdo chce shlédnout krátký šot z utkání, může tak učinit zde: www.vimeo.com/33461022
autor: BK NH Ostrava
přidat komentář zobrazit komentáře